Season 30 | AI horizonty

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

AI horizonty - cyklus debat o umělé inteligenci

AI horizonty pořádá AI dětem, TAH a Didaktikon a Nadace Rosy Luxemburgové. Debaty se odehrávají v Kampusu Hybernská.

• 01 AI a kreativita
• 02 AI a právo
• 03 AI a propaganda
• 04 AI a náboženství
• 05 AI a vzdělávání

Season 42 | Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Seasons:

• 01 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (1)
• 02 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (2)
• 03 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (3)
• 04 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (4)
• 05 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (BONUS)

Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti.

Schacter získal bakalářský titul na University of North Carolina at Chapel Hill v roce 1974, magisterský a doktorský titul na University of Toronto v roce 1977 a 1981. Jeho doktorskou práci vedl Endel Tulving. V roce 1978 působil jako hostující výzkumný pracovník na katedře experimentální psychologie Oxfordské univerzity. Zabýval se také vlivem stárnutí na paměť.

Profesor Schacter ve svém výzkumu využívá jak kognitivní testy, tak zobrazovací techniky mozku, jako je pozitronová emisní tomografie a funkční magnetická rezonance. Schacter napsal tři knihy, vydal sedm svazků a publikoval více než 200 vědeckých článků a kapitol. Mezi jeho knihy patří např: Searching for Memory: The Brain, the Mind, and the Past (1996); Forgotten ideas, neglected pioneers: Richard Semon and the story of memory (2001); 1 The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers (2001).

Kromě svých knih Schacter pravidelně publikuje ve vědeckých časopisech. Mezi témata, kterými se zabýval, patří např: Alzheimerova choroba, neurověda paměti, age-related memory effects, otázky spojené s falešnou pamětí, paměť a simulace. V roce 2012 v rozhovoru pro časopis American Psychologist uvedl, že náš mozek je jako stroj času, přesněji řečeno funguje jako simulátor virtuální reality.

Season 45 | Zaujalo nás

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Episodes:

• 01 | Pero Vaz de Caminha: Dopis králi Manuelovi o nalezení Brazílie
• 02 | Fosco Maraini: Na železnici mezi Bombají a Kalkatou
• 03 | Hana Navrátilová: Tajemný Egypt a české země
• 04 | Miloš Dokulil: Změny Golfského proudu - Příspěvek k hrozivému oteplování Evropy nebo spíše spásonosný zdroj k ochlazování Evropy?
• 05 | Jan Kolář: Vymýcení Brucelózy v Československu
• 06 | František Vyskočil: Od pohárku k pacičkám
• 07 | Zuzana Storchová: O jménech genů a vědcích
• 08 | Petr Jakeš: Vlny hrůzy
• 09 | Tomáš Hájek: Kauzalita, pověry a medicína
• 10 | Vladislav Chvála: Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?
• 11 | Gnóze - stvoření jako poklesek
• 12 | Mravenčí farmáři
• 13 | Houby

Season 43 | Kolumbové vesmíru

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Kolumbové vesmíru Karla Pacnera. Poutavá knížka zachycuje poměrně krátkou, ale událostmi bohatou historii kosmonautiky.

Kniha vypráví o průkopnících moderní raketové techniky, o poválečných snahách otevřít bránu vesmíru a o hlavním konstruktéru sovětských kosmických raket. Líčí první let člověka do vesmíru, americký kosmický projekt Apollo, úspěšné přistání kosmonautů na Měsíci a nové úkoly posádek kosmických lodí. V závěru uvádí schémata umělých kosmických těles.

Episodes:

• 01 | Měsíční muž z Massachusetts
• 02 | Klub sebevrahů
• 03 | Cesta k nesmrtelnosti
• 04 | Velký krok pro lidstvo
• 05 | Velekněz nacizmu

Po absolvování VŠE nastoupil Karel Pacner v roce 1959 do redakce Mladé fronty, kde pracoval až do odchodu do důchodu.

Věnoval se popularizaci vědy, zvláště kosmonautiky – v létě 1969 byl jedním ze dvou Čechů, kteří byli osobně přítomni u vypuštění Apolla 11 k Měsíci na mysu Canaveral. Od roku 1990 se rovněž věnuje moderním dějinám a historii špionáže. Napsal 60 knih literatury faktu, například Hledáme kosmické civilizace, Osudové okamžiky Československa, Osudové okamžiky XX. století, Doteky dějin, Géniové XX. století, Velmistři špionáže, Tajný závod o Měsíc, Českoslovenští vyzvědači a další. Dostal několik cen za popularizaci vědy i za knižní tvorbu. Knižní rozhovor s Karlem Pacnerem Psaní jako posedlost vyšel necelý měsíc před autorovou smrtí v roce 2021.

Dobrodružství poznávání | Nový nástroj pro Fact-checking

🔍 V rámci projektu CEDMO vytvořil Kempelenův institut inteligentních technologií (KInIT) nástroj, který umožňuje fact-checkerům, ale i široké veřejnosti, prohledávat databázi již ověřených faktů.

Nástroj funguje jednoduše: do vyhledávacího pole zadáte text, který chcete ověřit (například text příspěvku na sociálních sítích nebo webové stránky), a nástroj poté vygeneruje seznam ověřených faktů od řady důvěryhodných institucí.

Nástroj Fact-check finder umí vyhledávat také text v češtině, slovenštině nebo polštině.

ℹ️ Odkaz na tento nástroj naleznete na webových stránkách CEDMO: https://cedmohub.eu/ai-solutions/tools/#1667214532823-e9a80cc2-d21e

🔗 KInIT je nezávislý neziskový institut zaměřený na výzkum inteligentních technologií. V rámci projektu CEDMO se výzkumníci z KInIT společně s kolegy z Českého vysokého učení technického v Praze snaží vyvinout inovativní přístupy na podporu ověřování faktů a OSINT, zlepšit aktivity v oblasti mediální gramotnosti a také posoudit soulad sociálních sítí s regulačními předpisy EU a členských států.

Zdroj: https://www.facebook.com/share/p/CZxrqHPxBHU7q5E6/

!

Dobrodružství poznávání | Ve vodě rozpustné vitamíny

Mezi hydrofilní (ve vodě rozpustné) vitamíny patří vitamín C a vitamíny skupiny B.

>Nejlepším zdrojem těchto vitamínů je plnohodnotná a pestrá strava, užívání vitamínových preparátů je vhodné jen po případné konzultaci s lékařem či lékárníkem.

Nadbytečné množství těchto vitamínů je z lidského organismu vylučováno močí, a proto jsou zásoby těchto vitamínů v těle až na výjimky nízké. Případný nedostatek těchto vitamínů (vlivem zažívacích poruch či špatné životosprávy) se proto projeví rychleji než u skupiny lipofilních (v tucích rozpustných) vitamínů.

👉Vitamín C

patří mezi ty nejznámější vitamíny. Je obsažen v čerstvém ovoci a zelenině, avšak skladováním a případnou tepelnou úpravou těchto potravin se v nich množství tohoto vitamínu rapidně snižuje. Vitamín C se podílí na celé řadě metabolických procesů v těle, jako je například syntéza kolagenu nebo hormonů.

Je také důležitý pro vstřebávání železa. Dále tento vitamín patří do skupiny antioxidačních látek a stejně jako vitamín E chrání buňky před toxickým působením takzvaných volných radikálů. Velmi významnou roli hraje tento vitamín rovněž v imunitních procesech, proto se doporučuje zvýšit přísun vitamínu C při příznacích nachlazení.

Avitaminóza vitamínu C (nazývána také jako kurděje nebo skorbut) spočívá v dlouhodobém nedostatku vitamínu C. S tím se dnes sice již nesetkáváme, ale v dobách, kdy nebyla k dispozici čerstvá zelenina (zimní období), byl tento jev častý.

👉Vitamín B1 – thiamin

je stejně jako ostatní vitamíny skupiny B nezbytný pro metabolické procesy v našem těle (například pro přeměnu glukózy). Podílí se však také na vedení nervových impulzů v organismu. Dnes se s nedostatkem vitamínu B1 již prakticky nesetkáme, ale dříve avitaminóza vitamínu B1 způsobovala onemocnění nervového systému – beri-beri. Tato nemoc se projevovala jako nervová slabost, poruchy citlivosti a hybnosti těla. Přirozeným zdrojem thiaminu jsou neloupané obiloviny či maso, avšak nejbohatším zdrojem B1 jsou kvasnice.

👉Vitamín B2 – riboflavin

Organickou sloučeninu riboflavin můžeme nalézt v droždí, vejcích (žloutku), vnitřnostech (játrech) a mléce. Podobně jako ostatní vitamíny skupiny B je nezbytnou součástí enzymových komplexů v těle. Konkrétně je tento vitamín klíčový pro správný metabolismus kůže a sliznic (například sliznice dutiny ústní). Proto se nedostatek tohoto vitamínu projevuje kožními změnami, zánětem ústních koutků či záněty spojivek.

👉Vitamín B6 –pyridoxin

Tento vitamín se vyskytuje ve třech různých chemických formách – pyridoxol, pyridoxalfosfát a pyridoxalaminfosfát, nejčastěji se však setkáme s označením pyridoxin. Jde o vitamín nezbytný pro správné fungování organismu, přičemž se tyto látky podílejí na metabolismu aminokyselin a tvorbě hemoglobinu (červeného krevního barviva). Pyridoxin je také nutný pro správnou funkci nervového a imunitního systému, kdy se podílí na tvorbě protilátek. Jeho zdrojem jsou opět kvasnice, drůbež, ryby a banány.

👉Vitamín B12 – kobalamin

Souhrnné označení kobalamin se užívá pro následující organické látky se složitou chemickou strukturou (vzorcem) – metylkobalamin, oxyadenosylkobalamin a hydroxykobalamin. Ve starší literatuře se můžeme setkat také s označením kyanokobalamin.

Má specifický způsob, jakým se z potravy vstřebává do těla. Pro vstřebání v tenkém střevě je nutná přítomnost takzvaného intrinsicfaktoru, který je syntetizován v žaludku. Proto je třeba mít v pořádku žaludeční sliznici. Zdrojem tohoto vitamínu jsou pouze potraviny živočišného původu – játra, ryby, vejce nebo mléko. K nedostatku tohoto vitamínu tak dochází u veganů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost kojencům veganských matek, kteří jsou ohroženi hypovitaminózou.

Kobalamin je klíčovým vitamínem pro náš organismus, protože hraje významnou roli v metabolismu bílkovin a důležitý je také při syntéze nukleových kyselin – DNA a RNA. Podílí se také na tvorbě červených krvinek (při syntéze hemoglobinu) a má vliv na správnou funkci nervového systému.

👉Kyselina listová (folová)

Jedná se o další velmi významný vitamín skupiny B, který bývá někdy označován také jako vitamín B9. Přirozeným zdrojem tohoto vitamínu jsou rostlinné i živočišné potraviny, jako jsou například salát, rajčata, okurka, vnitřnosti či vejce. Kyselina listová hraje významnou roli v metabolismu bílkovin, je důležitá při syntéze nukleových kyselin a nezbytná v procesu krvetvorby, podobně jako vitamín B12.

Tato látka je rovněž potřebná pro dělení a tvorbu buněk plodu (proces embryogeneze). Velmi obezřetní bychom měli být při nedostatku tohoto vitamínu u těhotných žen, neboť nedostatek kyseliny folové v době těhotenství může být příčinou vzniku vývojových vad plodu.

Zdroj: Nemocnice České Budějovice

Season 18 | Druhy myslí - K pochopení vědomí

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy DRUHY MYSLÍ - K POCHOPENÍ VĚDOMÍ

Autor: DENNETT DANIEL C.

Kniha Druhy myslí zkoumá neobvyklé možnosti a klade fascinující otázky: může někdo z nás skutečně vědět, co se děje v mysli druhého? Čím se odlišuje lidská mysl od mysli zvířat, zejména těch se schopností složitějších reakcí? Jestliže by tato zvířata zázrakem získala dar řeči, vyvinuly by jejich komunity inteligenci se stejně komplexní schopností rozlišování, jako je ta naše? Byla by schopna rozvinout jedinečnou lidskou danost teoretizovat o světě, ve kterém žijeme? Budou jednou roboti, vybavení senzory na zprostředkování zkušeností a zážitků, stejně jako lidé přemýšlet o myšlení? Autor klade tyto otázky sobě i čtenáři z perspektivy evoluce. Dokazuje, že šlo o sérii malých, ale revolučních kroků, díky kterým se vyvinuly jedinečné danosti lidské mysli.

Co je to mysl a kdo jiný (kromě tázajícího se) ji má? Autor se na tuto otázku snaží odpovědět pomocí propojování výsledků filosofie, umělé inteligence i neurobiologie. Může někdo z nás někdy skutečně vědět, co se děje v mysli někoho jiného? Co odlišuje lidskou mysl od myslí jiných živočichů, zvláště těch, kteří nám jsou z vývojového hlediska blízcí? Kdyby se některým z takových živočichů zázrakem dostalo daru řeči, co bychom se od nich mohli dozvědět? Mohli by vyvinout onu dosud výlučně lidskou schopnost teoretizovat o světě, který obývají? Budou roboti, až se jim jednou dostane senzorických smyslových systémů, které jim dovolí získávat zkušenosti o světě, myslet tak jako my? Dennett k těmto otázkám přistupuje z hlediska evoluce a přirozeného výběru: Začíná od makromolekul DNA a RNA a pak ukazuje, jak se život, krok po kroku, vyvíjel od jednoduché schopnosti reagovat na často se opakující rysy prostředí k mnohem sofistikovanějším způsobům překonávání obtíží a využívání vzorců minulé zkušenosti k předpovídání budoucnosti. Tvrdí, že ke své jedinečné lidské schopnosti formulovat a uskutečňovat své dlouhodobé záměry jsme se dostali řadou překvapivě malých a na první pohled nikoli převratných kroků. Dennett zaujímá k některým z tradičních otázek poněkud překvapivý postoj: Jeho kniha nenabízí žádné jednoduché a uzemňující odpovědi, jistě však nenechá klidným nikoho, kdo si otázky související s povahou mysli někdy sám kladl.

• NAKLADATELSTVÍ ACADEMIA
• Edice Mistři vědy

Season 16 | Věk Barbarů

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu.

Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské).

Episides:

• Věk Barbarů (1)
• Věk Barbarů (2)
• Věk Barbarů (3)
• Věk Barbarů (4)
• Věk Barbarů (5)
• Věk Barbarů (6)
• Věk Barbarů (7)
• Věk Barbarů (BONUS)

Season 20 | Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Vladimíra Rozhoně Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti.

Konec 19. a počátek 20. století je pro české země pravděpodobně nejplodnějším cestovatelským obdobím. Vždyť kdo by neznal jména jako – Emil Holub, Enrique Stanko Vráz, Josef Kořenský či Jan Welzl?!

Předkládaná publikace si ovšem neklade za cíl seznámit čtenáře s podrobnými biografiemi výše zmíněných osob, naopak, snaží se klást si otázky obecnějšího charakteru. Zajímá se zejména o to, kde se v cestovatelích vzala jejich vášeň a nadšení pro objevování cizích krajin, jaké byly jejich návraty, jak je přijímala tehdejší kulturní elita a národ, jaké vztahy panovaly mezi cestovateli samotnými či jaké to bylo, docestoval-li cestovatel již nadobro.

Populární výklad věnovaný nejznámějším českým cestovatelům druhé poloviny 19. století a pohledu tehdejší české kulturní společnosti na ně a cestování obecně. Co přivedlo cestovatele z vnitrozemí na cesty, jaké byly jejich návraty, jak je společnost vnímala, jaké byly vztahy mezi nimi, jaký byl pohled na domorodé obyvatelstvo a kolonizaci či jaké to bylo, když cestovatelé již docestovali? Není opominut ani „druhý život“ těchto osobností.

Episodes:

• Proč cestovali?
• Amerika
• Afrika
• Blízký a Střední východ
• Austrálie
• Arktida
• Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti (BONUS) všechny epizody

Season 26 | Dopisy poslance bavorského zemského sněmu

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který "Dopisy" napsal původně pro časopis Simplicissimus.

Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).

Jedna z nejvtipnějších knih. Dokonale a s obrovským humorem a nadhledem ilustruje pozadí vládnutí. Vynikající překlad je dílem Jaroslava Homoly.

"Milá Maryšo, ono to vládnuti nebévá pořát pěkny, kolikrát to člověka aji dožírá dyž negdy ani nevi co po ňem doopravdi chcó, protože to vijó jenom ti hlavoni ale dyž vozim ten hnuj tož vim co chcu a žádnimu po tem nic néni a mužó mňe všeci polóbnót v kapcu..."

Episodes:

• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (1)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (2)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (3)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (4)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (5)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (BONUS) všechny epizody

Season 31 | Politická literatura

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Episodes:

• 01 | Stát a církev v Československu 1948-1953

Vítězný únor roku 1948 určil církvi vývojový směr na dalších čtyřicet let. Kniha se věnuje vývoji vztahu státu a církve v Československu v období, kdy totalitní režim usiloval o absolutní likvidaci církevních struktur a církevního života.

----

• 02 | Prameny a smysl ruského komunismu

Autor Nikolaj Alexandrovič Berďajev se v knize Prameny a smysl ruského komunismu zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu - tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.

----

• 03 | Jako Červenej Karkulák

Dopisy z vězení jednoho z předních disidentů v letech 1968 až 1989. Rudolf Battěk byl za svou kritiku normalizačního režimu poprvé uvězněn už v září 1969. Celkem strávil ve vězení devět let.

----

• 04 | Afghánistán - Stát v srdci Asie - Asijské Švýcarsko

Přední znalec problematiky tohoto regionu, orientalista doc. J. Marek se ujal vylíčení pohnutých dějin této hornaté země, která vždy žárlivě střežila svou samostatnost od dob starověku po současnost. Neúspěšné pokusy o britskou a poté sovětskou nadvládu nahradila kontroverzní vláda Talibanu spojená s ukrýváním muslimských teroristů v čele s bin Ládínem. To nakonec vyústilo ve vojenskou kampaň v čele s USA a nastolení prozatímní vlády a všem těmto aspektům je samozřejmě věnována odpovídající pozornost.

----

• 05 | Špion vypovídá II - Jasná zpráva o konci jednoho světa

Recenze knihy Špion vypovídá II. Vysílala Slovenská redakce RFE/RL 16. 7. 2000.

----

• 06 | Eurokomunismus

Eurokomunismus – termín, jímž it. tisk na začátku 70. l. označil souhrn postojů několika západoevrop. kom. stran (především it., fr., špan., angl., řec., také Nizozemí, Finska a Islandu, posléze i některých mimoevrop. zemí, jako Austrálie a Japonska), které se v mezinár. politice shodovaly na distanci od mezinár. politiky SSSR a ve vnitřní politice na hlubší integraci kom. stran do demokr. polit. systémů a na odmítnutí ozbrojené cesty revoluce.

----

• 07 | Storočie vojen

Jakým směrem se vyvíjely válečné konflikty ve dvacátém století?

----

• 08 | Čierna nad Tisou 1968

Politická jednání československé a sovětské delegace v Čierne nad Tisou, archiv Radio Free Europe.

----

• 09 | Korejská válka

Korejské válce předcházely události, které se na poloostrově odehrály na sklonku druhé světové války. Korea byla od roku 1910 okupována Japonským císařstvím. Po válečné prohře Japonska získala svobodu. V srpnu 1945 byl poloostrov na základě dohody mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem rozdělen na dvě okupační zóny – jižní americkou a severní sovětskou. Jako demarkační linie byla zvolena 38. rovnoběžka.

----

• 10 | Kořeny procesu s Miladou Horákovou a spol.

Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna.

----

• 11 | Komunisté měli plán

Ukázka z knihy Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kapitola Pětačtyřicátý. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu jsou netradiční formou vyprávěné dějiny Čechů a Slováků od vzniku Československa až po sovětskou invazi v roce 1968.

----

• 12 | Objev Nového světa

„De Montaigne je typický Probouzeč duchů, osvoboditel v nejvlastnějším slova smyslu a málokdo z našich předchůdců učinil tolik jako on, aby nás, svoje potomky, naučil chodit po vlastních nohách, a po dvou.“ To jsou slova profesora Václava Černého z roku 1966, která otevírají nový a dosud nejobsáhlejší výbor z Esejů Michela de Montaigneho z 16. století. Esej: Objev Nového světa, autor: Michel de Montaigne.

----

• 13 | Klam. Špioni a lži aneb Jak Rusko obelhává Západ

Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas ve své knize Klam odhaluje skutečný příběh Chapmanové a jejích kolegyní, „spících agentek“ ve Velké Británii a USA. Vrhá světlo na jejich tajné úkoly a lov špionů, který vedl k jejich dopadení. Líčí dosud neznámé triumfy, ale i debakly západních rozvědek za studené války a poukazuje na pozadí nového světa průmyslové a politické špionáže. Kdysi z Moskvy vycházelo nebezpečí mezinárodního komunismu, kdežto nyní jsou jeho zdrojem silovici – bezohlední „držitelé moci“ v Rusku. Kniha Klam je naprosto nezbytná četba pro všechny, kdo chtějí pochopit hrozbu, kterou tito mocipáni představují pro vnější svět, ale i vlastní lid.

----

• 14 | Stalin se vypořádal se starými bolševiky

Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.

----

• 15 | Symbol zla Hitler a pozapomenutý vrah Stalin

Není toho mnoho, co zůstalo po bývalém redaktorovi Svobodné Evropy Karlu Moudrém. Je třeba sáhnout hluboko do archivu. Toto je nahrávka z doby, kdy se Karel pár měsíců před náhlým úmrtím vybičoval k opětovnému psaní a kdy se zaměřil na důležité okamžiky pohnutých evropských dějiny.

----

• 16 | Jak chutná moc

Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Ukázka z knihy nejpřekládanějšího slovenského spisovatele.

----

• 17 | Dmitrij Gluchovskij: Bez gatí

Dmitrij Gluchovskij (Дми́трий Алексе́евич Глухо́вский) je ruský spisovatel a žurnalista narozený 12. června 1979. Jeho tvorba je převážně v žánru sci-fi a magickém realismu. Ve věku osmnácti let publikoval v roce 2002 na svých webových stránkách knihu Metro 2033, kterou poskytl ke čtení zdarma. Tato kniha si celosvětově získala přes 3 milióny čtenářů a v roce 2005 byla publikována i knižní formou. Stala se rovněž předlohou úspěšné počítačové hry. V roce 2007 vydal svou druhou knihu Soumrak a roku 2009 byla vydána kniha Metro 2034, ruský bestseller roku, která byla také k dispozici na internetu zdarma. Jako novinář působil Dmitry v EuroNews TV, Deutsche Welle a RT. Také píše články pro Harper’s Bazaar, l’Officiel a Playboy. Gluchovskij žil v Izraeli, Německu a Francii. Hovoří pěti jazyky.

----

• 18 | Arkadij Babčenko: RUSKO SE CHOVÁ JAKO MALÝ FRACEK ANEB INFANTILISMUS “RUSKÉHO SVĚTA”

Následující článek sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci roku 2015. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými týdny, m2s9ci a rokz neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.

Season 17 | Papouščí nářek a další pravdivá vyprávění o pletichaření, inteligenci a vynalézavosti zvířat

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.

Episodes:

• Vlk, který se kamarádil s kozou
• Ona neznala lidské způsoby a on gorilí
• O praseti, které pospíchalo do práce
• Inženýři orangutani a šimpanzi louskající ořechy
• Útěk z Topeky, Omahy a…
• Láska, statečnost, soucit aneb Empatie a hrdinství
• Co si o nás myslí? Místo, kde člověk je něco, co tu ještě nebylo
• Papouščí nářek (BONUS) všechny epizody

Season 11 | Symbiotická planeta: Nový pohled na evoluci

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy autorky teorie seriální endosymbiózy LYNN MARGULISOVÉ.

Darwinova evoluční teorie položila základy moderní biologie, ale pověděla velmi málo o vzniku druhů. Darwin a jeho moderní následovníci přesvědčivě dokazují, jak jsou změny děděných vlastností dány přírodním výběrem, ale ponechávají bez odpovědi otázku, jak různé organismy vlastně vznikly.

Lynn Margulisová (5. března 1938 – 22. listopadu 2011), jedna z nejznámějších osobností novodobé vědy, v této knize ukazuje, že symbióza je zásadní pro zrod evoluční novosti.

Na širokém spektru organismů – od bakterií až k těm největším vysvětluje vznik těch nejdůležitějších evolučních novinek právě pomocí symbiózy. Mnohé buňky vznikly ze symbiotického spojení různých druhů bakterií. Sex – a jeho nevyhnutelný důsledek, smrt – vznikl, když nezdařený pokus o kanibalismus vyústil v opakované slučování našich nejmenších předků. Suchozem byla pokryta vegetací až jako důsledek symbiózy řas a hub, která vyústila v evoluci rostlinstva. Lynn Margulisová mimo to popisuje svůj vstup do světa vědy a svoje první kroky při práci na teorie symbiózy, která způsobila revoluci v evoluční biologii.

Kniha, psaná se strhujícím nadšením a opírající se o autorčinu vědeckou erudici, může změnit váš pohled na životem kypící Zemi.

Season 08 | Medicínmani a ti druzí === Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Kniha Medicínmani a ti druzí prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc. Soubor úvah a reflexí současné významné osobnosti z oboru chirurgie, týkajících se obecných i speciálních otázek našeho života.

Výlučná namáhavá profese předpokládající přísnou vnitřní kázeň, každodenní setkávání se s hranicí života a smrti, nelítostné oscilování mezi všemocností a bezmocností, vědomí nevratnosti vykonaných kroků a zodpovědnost za ně, programový racionální i emocionální nadhled – to jsou základní skutečnosti, provázející život chirurga a za šťastných okolností také obohacující a prohlubující jeho životní obzor. S tímto vědomím jsme se prof. Pafka ptali – na jeho pojetí života, zrození, smrti, na pojetí nemoci a nemocného, na jeho chápání přátelství a kolegiality, lékařské etiky, pedagogického úkolu a dalších závažných témat, které vyplynuly z jeho reflexe současného profesního i občanského života.

Episodes:

• Medicínmani a ti druzí (1)
• Medicínmani a ti druzí (2)
• Medicínmani a ti druzí (3)
• Medicínmani a ti druzí (4)
• Medicínmani a ti druzí (5)
• Medicínmani a ti druzí (6)
• Medicínmani a ti druzí (7)
• Medicínmani a ti druzí (8)
• Medicínmani a ti druzí (BONUS) (všechny epizody)

Laudatio – Česká lékařská komora – Profesor Pafko – Rytíř lékařského stavu

… v červnu 1966 nastupuje mladý lékař Pavel Pafko na III. chirurgickou kliniku VFN v Londýnské ulici a patrně netuší, že právě zde stráví většinu svého profesního života. V roce 1968 sice odjel na stáž do tehdy západoněmeckého Nordhornu, ale v roce 1970 již opět pracuje v Praze na traumatologickém oddělení. Poté co v roce 1972 složil u profesora Knoblocha na Bulovce druhou atestaci z chirurgie, byl následující rok jmenován na traumatologii vedoucím lékařem.

Zatím co v 70. letech doktor Pafko pracoval především jako traumatolog, tak v letech osmdesátých se začíná věnovat hrudní chirurgii, zejména náročným operacím jícnu a plic. V roce 1981 získal titul kandidáta věd a o pět let později docenturu, když habilitoval s prací na téma „Vstřebávání alkoholu a acylpyrinu po resekcích žaludku“. Díky své erudici dosáhl již v roce 1989 titulu doktora věd a po sametové revoluci byl pak po zásluze logicky jmenován profesorem chirurgie University Karlovy.

V roce 1992 přebírá profesor Pafko vedení III. chirurgické kliniky I. LF UK v Praze a od roku 1994 se zde spolu se svým týmem začíná připravovat na transplantace plic. Součástí této přípravy jsou mimo jiné studijní pobyty v Londýně i operace ve Vídeňské všeobecné nemocnici pod vedením profesora Waltera Klepetko. Po této náročné přípravě konečně v prosinci 1997 přichází Den D, kdy profesor Pafko mohl provést ve FN Motol první transplantaci plic v České republice. Operace byla úspěšná a pacient ji přežil o celých 7 let.

Možná se chcete zeptat, proč profesor Pafko transplantoval plíce v Motole a nikoliv v Londýnské ulici. To bylo tak. V prosinci 1996 profesor Pafko operoval tumor plic prezidenta Václava Havla, jehož zdravotní stav sledoval takřka v přímém přenosu celý národ. Ze skvělého chirurga s perfektní reputací mezi kolegy i pacienty se naráz stala mediální hvězda.

Navzdory této slávě však pan profesor Pafko zůstal nohama pevně na zemi a zájem veřejnosti o operaci prezidenta republiky využil mimo jiné k tomu, aby upozornil na paradox, že lékař za operaci plic prezidenta republiky dostává nižší plat než automechanik za opravu jeho služební limuzíny. Za tento výrok se na jednu stranu logicky stal terčem slabomyslných útoků, na druhou stranu však získal cenu LOK za statečnost.

Výsledkem zájmu o zdravotní stav prezidenta Havla byla ale také veřejná kritika nevyhovujícího stavu budovy chirurgie v Londýnské ulici. Klinika se díky tomu mohla přestěhovat do FN Motol. A to je důvod, proč první transplantaci plic profesor Pafko neprovedl v Londýnské, ale v Motole.

Program transplantací plic pokračoval v Motole pod vedením profesora Pafka až do 100. operace. V roce 2010 sice pan profesor ve svých 70 letech předal vedení kliniky profesorovi Lischkemu, ale i ve svých 75 letech stále pravidelně operuje a my všichni doufáme, že ještě dlouho operovat bude.

Za přínos české medicíně profesor Pafko dne 28. 10. 2013 převzal z rukou prezidenta republiky medaili Za zásluhy.

Chirurga sice především reprezentují výsledky operací, ale pokud jde o chirurga tak excelentního, jakým je pan profesor Pafko, je logické, že se o své zkušenosti dělí nejenom se sekundáři, kteří mu asistují při operacích, ale také s dalšími kolegy prostřednictvím svých knih. Profesor Pafko je například autorem učebnice „Náhlé příhody břišní“ nebo publikace „Causae mortis v chirurgii“. Napsal rovněž knihu „Komplikace v plicní chirurgii“ a s profesorem Lischkem vydali monografii „Plicní chirurgie“.

O své životní zkušenosti a názory se pan profesor podělil s čtenáři mimo jiné jako autor souboru úvah a reflexí vydaného pod názvem „Medicinmani a ti druzí“ nebo v knize vyprávění o životě, která vyšla pod názvem „Šlo to skoro samo“.

O své životní zkušenosti a názory se pan profesor podělil s čtenáři mimo jiné jako autor souboru úvah a reflexí vydaného pod názvem „Medicinmani a ti druzí“ nebo v knize vyprávění o životě, která vyšla pod názvem „Šlo to skoro samo“.

Pan profesor Pafko patří mezi všeobecně uznávané osobnosti, které svojí prací, názory a životem překročily hranice svého oboru. Je celebritou v tom nejlepším slova smyslu, tedy osobností, která si zasluhuje náš obdiv a uznání. A to nejenom za svoji práci, ale i za odvahu, s níž publikuje a obhajuje své názory v novinách, v debatách a na konferencích, včetně těch, jejichž pořadatelem je ČLK. Profesor Pafko je zkrátka slušný člověk, kolega a férový chlap.

Motorkář, cyklista, ale také třeba turista, který se podle svých vlastních slov na stará kolena chystá courat přírodou s kbelíčkem barvy a obnovovat turistické značky. I to je pan profesor Pafko. Tak ať mu elán vydrží.

Moudrost, skromnost, nezištnost a pracovitost, spolu s pevnými morálními zásadami zdobí rytíře.

Rozhlasový pořad o Slovenském národním povstání:

• část první s podtutulem „SNP a účasť Čechov na jeho vzniku a priebehu“
• část druhá „Osudy Čečhů zúčastněných v SNP“

Tento rozhlasový dokument ve slovenštině byl součástí cyklu pořadů Džavotanie.

• Scénář a moderace: Viera Kučerová
• Host: Zlatica Zudová-Lešková, doc. PhDr., CSc., vědecká pracovnice oddělení dějin 20. století, Historický ústav AV ČR, v. v. i.
• Herci: Richard Trsťan, Marko Igonda
• Režie, hudební dramaturgie a zvuk: Josef Kačírek

Dinosauři v kupce sena

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy Dinosauři v kupce sena – Úvahy o povaze přírodních věd, jež je posledním svazkem esejů nedávno zesnulého amerického paleontologa Stephena Jay Goulda.

Opět se velmi čtivou, jak je pro tohoto autora typické, přitom však seriózní formou zaobírá aktuálními problémy studia života v geologické minulosti Země. Ne každý bude s Gouldovými závěry souhlasit, protože kniha je poplatná americkému způsobu myšlení, nebo přinejmenším psaná s ohledem na amerického čtenáře, ale každého zaujme svou schopností vtáhnout do zdánlivě složité odborné problematiky i naprostého laika. Nedejme se zmýlit názvem – kniha není laciným popisem idealizovaného světa dinosaurů (dinosauři zde hrají pouze ilustrační roli), ale ústředním tématem je evoluční myšlení a jeho význam v moderní společnosti. Gouldova kniha je tedy určena nejen biologům, ale i všem, kteří mají požitek z četby vtipně napsaných textů.

Stephen Jay Gould (10. září 1941 New York – 20. května 2002 tamtéž) byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton.

Episodes:

• Dinosauři v kupce sena (1)
• Dinosauři v kupce sena (2)
• Dinosauři v kupce sena (3)
• Dinosauři v kupce sena (4)
• Dinosauři v kupce sena (5)
• Dinosauři v kupce sena (6)
• BONUS (všechny epizody)

Příhody venkovského lékaře

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Smysl pro humor včetně humoru černého je patrně základním předpokladem pro přežití v lékařském světě, natož jde-li o práci venkovského lékaře, který nikdy neví, kdy, kam a k čemu bude povolán a kdo vstoupí do jeho ordinace. Autor během své pětadvacetileté praxe shromáždil pravdivé příběhy líčící zábavné, výstřední, hrůzostrašné i tragické události, které se sice přiházejí každému lékaři, ale které se zdály předurčeny právě pro něj. Odehrály se převážně na britském venkově, částečně však i v exotickém prostředí.

Autor knihy Michael Sparrow se narodil v roce 1957 ve střední Anglii. Po maturitě a roční práci u účetnické firmy studoval v letech 1977-1981 na Lékařské fakultě při nemocnici Panny Marie v Paddingtonu. Po roční nemocniční praxi a šesti letech strávených u Královského vojenského letectva zakotvil v Devonu jako praktický lékař. Působil rovněž v Jižní Africe, Belize, Kosovu a Etiopii.

Episodes:

• 1. kapitola
• 2. kapitola
• 3. kapitola
• 4. kapitola
• 5. kapitola
• 6. kapitola
• 7. kapitola
• 8. kapitola
• 9. kapitola
• 10. kapitola
• 11. BONUS (všechny kapitoly)

Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků === Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.

Episodes

• 01 | Čas skandálů
• 02 | Král Slunce a dvacet milionů Francouzů
• 03 | Čas hvězd a mandragor
• 04 | Evropští Arabové a sjednocení Španělska
• 05 | První Křížová výprava
• 06 | Papežové, králové a kacíři
• 07 | Hus v Betlémě
• 08 | Renesanční plnost času
• 09 | Sláva barokní Čechie
• 10 | Zápas měst se šlechtou
• 11 | Čechy v krvavé lázni
• 12 | Adamité v Čechách

Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.

Autoři:

Jiří Rulf jako editor, Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan Pé Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zylinský.

Halasné vítání roku 2000, třebaže vědci mnohokrát ubezpečovali, že se ještě nejedná o začátek nového milénia, znovu upoutalo pozornost na události spjaté se změnami staletí, které v právě uplývajícím tisíciletí mnohokrát ovlivnila další směřování světových i českých dějin. Například první křížová výprava, objevení Ameriky, vrcholná renesance, rudolfinské období, Velká francouzská revoluce či Dreyfusův proces, nejnověji pak masové šíření počítačové techniky a globalizace. Všechny tyto události přiblížil úspěšný seriál časopisu Reflex nazvaný Horizont. „Předěly staletí“ jsou jeho knižní podobou.

Na Silvestra roku 1999 se na náměstích světových metropolí shromáždily davy, aby společně oslavily příchod Nového roku s třemi magickými nulami na konci. Ty předčasné oslavy konce století a tisíciletí jakoby byly spojeny s očekáváním změny, příchodem něčeho nového. Nestalo se nic, jen se na oněch náměstích navršily spousty papírových a plastových odpadků a střepů z lahví od šampaňského, s kterými si úklidové čety nemohly poradit ještě nějaký čas potom. Nicméně – naši současníci zachovali se tak trochu stejně jako před tisíci lety, kdy jejich dávní předkové spojovali změnu letopočtu s příchodem Nového království. Což už ono davové šílenství vyvolané plným zatměním Slunce v srpnu roku 1999 nesvědčilo o tom, že nás něco spojuje s chiliastickými představami minulosti?

A právě posílení tohoto vědomí souvislostí přítomnosti s minulostí, bez něhož by nebylo budoucnosti, stalo se asi největším přínosem roku, v němž byl s mírným mrazením v zádech nejen očekáván konec milénia, ale také se poněkud hekticky počítaly plusy a mínusy právě procházejícího času.

Redakce časopisu Reflex si byla již s dlouhým předstihem vědoma toho, že ona potřeba bilancování vyvstane. Ani ji, ani její spolupracovníky z řad předních českých historiků, kteří se už vesměs podíleli na předchozích velmi úspěšných historických seriálech, jimž se Reflex věnuje už několik let, ovšem neuspokojovala představa, že by nový seriál určený konci milénia měl být být rámován pouze dvacátým stoletím.

Lidé rozcházející se po silvestrovských oslavách roku 1999 byli totiž možná trochu zklamáni tím, že se nic nestalo. Jestliže se ovšem později zamysleli v klidu nad tím, co přinesl konec našeho století, pak museli přiznat, že se událo mnohé, co vpravdě revolučním způsobem změnilo tvář světa, i když se ty změny neodehrály zrovna na pokyn věžních hodin, ohlašujících příchod roku 2000. Pád komunismu, ale ještě víc informační exploze, spojená s globalizací, která z celého světa udělala jednu vesnici, nová nebezpečí oživlého nacionalismu a náboženského fundamentalismu, stále vzrůstající nebezpečí ekologické krize, to všechno učinilo z konce dvacátého století čas vskutku přelomový.

Ale nebyl přelomovým časem vlastně každý z konců deseti století tohoto milénia? Dovedeme si představit, co třeba pro tehdejší svět znamenala na přelomu jedenáctého a dvanáctého století první křížová výprava a dobytí Jeruzaléma, pád Granady a počátky „říše, nad níž slunce nezapadá“ spojené s objevením Nového světa na přelomu patnáctého a šestnáctého století, Velká francouzská revoluce a napoleonské války na předělu osmnáctého a devatenáctého století? Nebo jak předznamenaly počínající dvacáté století Dreyfusova aféra ve Francii nebo krvavé balkánské války?

A to mluvíme jen o událostech, které se dají přesně datovat – a ještě jen o těch nejznámějších. A co ekonomické a politické procesy, myšlenkové a umělecké proudy, které mnohdy o sobě daly v plné míře vědět právě v těsné blízkosti dat, končících magickou nulou?

Když si redakce na přípravných schůzkách s odborníky ozřejmila tento rámec, do něhož konec dvacáté století také spadá, nebylo pochyb. Historici, zúčastnění na projektu, se pokusili uchopit problematiku právě v té šíři a v souvislostech světových i českých dějin. Vypracování valné části scénáře se ujali tři z nich, které už čtenáři Reflexu znali z jejich předchozích statí v časopise uveřejňovaných a kteří byli pro redakci zárukou jak odborné kvality, tak i schopnosti vyprávěcí – Petr Čornej pro období jedenáctého až sedmnáctého století, Jiří Pokorný pro období osmnáctého až dvacátého století a Jan Pé Kučera pro problematiku duchovních a uměleckých proudů. Na zpracování některých témat vížících se k dvacátému století se podíleli i sami redaktoři Reflexu.

Novému seriálu Reflexu jsme dali název Horizont – nejen proto, že jsme chtěli ukázat, v jakém horizontu znalostí, životních, politických, vědeckých, náboženských a filosofických představ se ten který věk pohyboval, ale také proto, že každý horizont je výzvou k překonání a objevování horizontů nových, a právě v duchu této výzvy se dějiny uplývajícího milénia pohybovaly. K tomu je ovšem třeba dodat, že i pro redakci a autory byl tento seriál svým způsobem novým horizontem. Všem zúčastněným (mezi něž patří i vedoucí vydání Reflexu Pavel Taněv a Iva Žeňková, kteří se podíleli na výběru obrazového materiálu) děkujeme za to, že se – podle čtenářského ohlasu soudě – podařilo tento horizont překonat.

Současné knižní vydání má pak za úkol jednak umožnit těm, kteří seriál v časopisu sledovali, aby se mu mohli věnovat v klidu a bez rozptylování, jednak získat ty zájemce o historii, ke kterým se z těch či oněch důvodů vyprávění o zatím posledním tisíciletí historie lidstva nedostalo. Nakladatelství Lidové noviny, které se ho ve spolupráci s časopisem Reflex stejně jako v případě Osudových osmiček ujalo, však přistoupilo ke změně názvu. Namísto Horizontu Předěly staletí, což naznačuje, že se jedná především o jakousi rekapitulaci, o historické ohlédnutí. A v případě změny letopočtů je takový název přeci jen srozumitelnější.

JIŘÍ RULF

Doba z druhé ruky - Konec rudého člověka

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Bělorusko-ukrajinská spisovatelka Světlana Alexijevič podrobuje analýze život a čas v bývalém Sovětském svazu. Nikoli z perspektivy hrdinské, dějinné nebo geopolické, ale ryze intimní, vnitřní, doslova domácké. Za tuto knihu získala nejprve prestižní Prix Médicis essais a následně titul Nejlepší kniha roku 2013, kterou vyhlašuje časopis Lire.

Většina hrdinů této knihy považuje za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let a obnovit sovětskou vládní moc. V očích většiny lidí, jejichž svědectví autorka uvádí, to byla chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, zatímco následující vývoj, bezpečnostní anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, desorientaci, zklamání, hospodářský pokles a korupci. Často se ozývá lítost nad tím, že Sovětský svaz „prohrál studenou válku“ a ztratil velmocenské postavení, a jakkoliv snad každý, jehož hlas v knize zazní, měl svou vlastní tragickou zkušenost se stalinskými zločiny, převažuje schizofrenní pocit, že i když byl socialistický režim špatný, lidé v něm žili pro krásné myšlenky, zatímco dnes se „starají jen o coca-colu“ – o přízemní hmotné věci.

Episodes:

• O Ivánkovi hlupáčkovi a zlaté rybce
• O šepotech a výkřicích... a nadšení
• Smrt se podobá milování
• O cizím trápení, které Bůh položil na práh vašeho domu
• O samotě, která se velmi podobá štěstí
• BONUS (všechny epizody)

Laureátka Nobelovy ceny za rok 2015 Světlana Alexijevičová (*1948 v bělorusko-ukrajinské rodině v městě Stanislav) je běloruská investigativní novinářka a spisovatelka. Ve svých knihách se zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka – Válka nemá ženskou tvář (У войны не женское лицо, česky 1987), černobylská katastrofa – Modlitba za Černobyl (Чернобыльская молитва, česky 2002), válka v Afghánistánu – Zinkoví hoši (Цинковые мальчики) a rozpad Sovětského svazu – Doba z druhé ruky (Время second-hand, 2013). Všechny tyto knihy jsou součástí jejího velkolepého projektu jakési kroniky, vytvářené z autentických hlasů lidí, s nimiž se setkala, který nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka. Pracuje na něm již 35 let a vytvořila a vybrousila pro něj specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“. Její knihy na pomezí beletrie a investigativní žurnalistiky byly přeloženy již do 43 jazyků, vyšly v 73 zemích a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). 8. října 2015 se Světlaně Alexijevičové stala držitelkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015.

Alexijevičová byla jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekuována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Göteborgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy jsou v její vlasti dodnes na indexu.

Season 03 | V pavičině sítí

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z pozoruhodné knihy, která představuje širokému okruhu čtenářů novou vědu – vědu o sítích. Nejde však o další titul zabývající se nejrůznějšími více či méně praktickými aspekty počítačových sítí. Hledá obecné principy společné většině reálných sítí. Ukazuje, jak je všechno v našem životě navzájem propojeno a co to znamená pro vědu, podnikání i každodenní život. A nemusí jít jen o počítače spojené optickými kabely či webové stránky, navzájem hustě propojené vzájemnými odkazy, ale i o lidské jedince svázané sítí vazeb nejrůznějšího typu, od spolupráce na nějakém z hollywoodských filmů přes sdílenou kancelář v úřadě až po síť sexuálních vztahů, či síť neuronů.

Albert-Laszló Barabási (* 30. března 1967 Cârța, Rumunsko) je maďarsko-americký fyzik a člen MTA, zabývající se studiem a definováním sítí – sociálních, teroristických, biologických a v neposlední řadě i world wide webem (WWW). Sítě studuje především z pohledu statistické fyziky. Mezi různými druhy sítí Barabási nachází podobnosti v jejich architektuře a snaží se definovat vztahy mezi jejich součástmi.

Episodes:

• 1. kapitola
• 2. kapitola
• 3. kapitola
• 4. kapitola
• 5. kapitola
• 6. kapitola
• 7. kapitola
• 8. BONUS (všechny kapitoly)

Načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.